Když jsme u světla, zeptám se vás...
Kolik astronomů je potřeba k výměně žárovky?
Žádný. Astronomové preferují tmu.
Kolik programátorů je potřeba k výměně žárovky ? Žádný. To je problém hardwaru.
Víte, kolik je potřeba Angličanů na výměnu žárovky? Tři. Jeden podává čaj před výměnou, druhý mění a třetí podává čaj po výměně.
Kolik skutečných mužů je potřeba k výměně žárovky? Žádný. Skutečný muž se nebojí tmy !
Kolik mafiánů je potřeba na vyměnění žárovky?Tři. Jeden zašroubuje žárovku, druhý hlídá, a třetí zastřelí svědky.
Kolik misionářů je třeba pro výměnu jedné žárovky?
31: Jeden to udělá a třicet domorodců spatří světlo.
Kolik charismatiků je třeba pro výměnu jedné žárovky?
Jeden, zatímco má při chválách zvednuté ruce.
Kolik ateistů je třeba pro výměnu jedné žárovky?
Jeden. Přesto však zůstává v temnotě.
Nevím, jak vy, já měním žárovky sám. Jedna nám praskla v chodbě, tak ji musím vyměnit. A doufám, že si vystačím sám.
Téma
Dnes kážu na text proroka Izajáše z 9. kapitoly. Téma kázání jsem nazval Světlo v temnotách, kázání rozdělím do třech částí, 1. světlo jako naděje, 2. svítá na lepší zítřky, 3. V Božím světle není nic nemožného.
a. Světlo jako naděje
experiment s myšmi
Nikdo nemůže žít v temnotě dlouhodobě, jinak ztratí naději a zemře. Dokazuje to i experiment vědců, kteří zkoumali vliv světla na myši. Do dvou zatemněných nádob s vodou dali po jedné myši. Jednu nádobu utěsnili víkem, takže myš neviděla světlo. Je to krutý experiment, doufám, že takové věci nebudou dělat děti. Víte, jak dlouho vydržela plavat myška? A do druhé nádoby dali také myšku, ale nechali víko pootevřené, takže myška viděla průzorem paprsek světla.
Víte, která vydržela déle? Samozřejmě ta se světlem. Vydržela to skoro den. Ta první bez naděje to vzdala už po několika minutách. Je to primitivní test, ale ukazuje na důležitou skutečnost týkající se nás lidí. Bez naděje to zabalíme. A naopak, když máme naději, tak dokážeme bojovat dlouhou dobu. Světlem naděje pro křesťana je Ježíš, spravedlivý král. O vánocích si připomínáme příchod naděje pro tento ztracený svět. Narodil se spravedlivý král.
Izajáš mluví o dvou podmaněných kmenech Izraele - Zebulun a Neftalí. Tyto lidé pod vlivem proroctví doufali, že přijde čas, kdy se narodí král a vysvobodí je z područí nepřátel. A opravdu, jednou přišel Thorin Pavéza a jezerní město opět ožilo... ne, dělám si legraci, příběh z filmu Hobit je dost podobný... přišel spravedlivý král Chizkijáš a vysvobodil lid. Je zajímavé, že proroctví se naplnilo hned 3x: jednou na Izraelském králi Chizkijášovi v 8. století (rok 716), později v 6. století na perském králi Kýrovi a nakonec jako křesťané věříme, že se toto proroctví vztahuje na Mesijáše – narození Ježíše Krista. Když vidíme tituly, kterými je oslovován tento král – divuplný rádce, mocný Bůh, Kníže pokoje, Věčný otec... dojde nám, že nejde o obyčejného krále, ale opravdu je jedinečný.
b. Svítá na lepší zítřky
Brzy bude konec roku 2013. Co očekáváš od nového roku 2014? Máš dobrou naději, že bude lépe? Nemyslím to nějak idealisticky. Ale máš ve svém životě světlo, které tě vede dál?
3 charakteristiky spasení Izraele
Lid Izrael toto světlo měl. Záchrana Izraele přinesla tři důležité věci: Boží lid očekával tři věci: 1. svobodu od Asyrské nadvlády, 2. konec svaté války a za 3. obnovení vlády davidovské dynastie.
svoboda od Asyrské nadvlády
Je jasné, že v otroctví není svoboda. Asyřané byli krutým národem, který rozbil severní království, podobně jako drak Šmak dobyl Erebor a vyhnal trpaslíky. Neměli domov, museli odejít do jiných krajin. Prorok Izajáš ve 2. verši předvídá čas a ten není daleko, kdy se národ Izrael opět bude radovat tak jako v čase žní, kdy je dost jídla. Používá obraz kořisti, lupičů, kteří se dělí o kořist. Je to radost Božího lidu, který se vrací domů a má důvod oslavovat. Podobně jako my dnes slavíme ve večeři Páně. Pán Ježíš řekl, že si budeme připomínat poslední večeři až do času, kdy se sám vrátí. Každá VP je určitým očekáváním, zvláště v tomto vánočním čase je to velmi silné, jako křesťané, Boží lid, očekáváme návrat Krále králů.
konec svaté války – zbraně už nebudou potřeba
Za druhé, Boží lid očekával ukončení svaté války. Zbraně už nebudou potřeba, jak čteme ve 4. verši. Bůh vybojuje svoje konečné vítězství, nepřátelé budou poraženi a válečné stroje a výstroj nebudou potřeba. Je to obraz konce války. Jak to?
obnovení vlády Davidovského krále, narození nového Davida
5 Neboť se nám narodí dítě, bude nám dán syn, na jehož rameni spočine vláda a bude mu dáno jméno: "Divuplný rádce, Božský bohatýr, Otec věčnosti, Vládce pokoje."
5. verš dává krásné zaslíbení a zároveň důvod. Narodí se nový král. Podobně jako Davidova vláda v 10. století BC byla jedinečná, přinesla sjednocení Izraelského národa, povznesla národ Izrael na úroveň, kde předtím nikdy Izrael nebyl. Tak v tomto novém králi dojde k obnovení Božího řádu, Boží lid bude znovu královstvím. V tomto proroctví ale vidíme silně eschatologické rysy. 6. verš říká: 6 Jeho vladařství se rozšíří a pokoj bez konce spočine na trůně Davidově a na jeho království. Upevní a podepře je právem a spravedlností od toho času až navěky.
Horlivost Hospodina zástupů to učiní.
Není to ledajaká lidská vláda, ale je to Boží vláda. Je to příchod království, které neskončí. Je jasné, že Chizkijášova i Kýrova vláda skončila, přišla jiná království, nejprve Babylón a pak Řekové a pak Římané... takže Boží lid nebyl svobodný. Prorok Izajáš ve třetím naplnění předjímá příchod skutečného Božího království, které se nedá vymoci se zbraní v ruce. Je to duchovní vláda Krista, který se vrátí pro svůj lid. V tomto adventním čase právě toto očekáváme a vyhlížíme. Adventus znamená příchod Božího království. Nejen že se trpaslíci vrátí na Erebor, ale už je nikdo nebude moci znovu vyhodit. Až přijde Ježíš podruhé, zničí jednou pro vždy zlo a odstraní utrpení. To čteme velmi zřetelně v knize Zjevení. Podívejme se teď na třetí část našeho zamyšlení. Zatím jsme mluvili o Světlu jako symbolu naděje, mluvili jsme o svítání na lepší zítřky, teď je čas ukázat, že s Bohem není nic nemožného. Bude řeč o zázraku, Boží intervenci.
c. S Bohem není nic nemožného
Jestli znáte film Pulp fiction, je tam scéna, kdy Jules a Vincent vejdou do bytu s lidmi, kteří okradli o zlato Marceluse. Jules rád cituje Bibli, konkrétně proroka Ezechiele. Mimochodem jsem si dohledal ten verš a skutečně je v Bibli...
poté, co zastřelí lidi v bytě, z koupelny vyjde další mladík a vypálí na Julese a Vincenta z revolveru, ale mine. Jules je zaražený a považuje událost za zázrak. Víš, co je to Boží vůle? Vincent řekne: to jako že Bůh sestoupil a zastavil ty kulky? Přesně tak. Mluvím tu o zázraku.
Aby se staly některé věci, je třeba, aby Bůh nadpřirozeně zasáhl do dějin, jinak by se to nemohlo stát. Izraelský národ by se za normálních okolností nemohl osamostatnit. Vidíme to na příběhu Exodu z Egypta, na osvobození od Asyrské a Babylónské nadvlády... Zkrátka byl příliš malý a příliš bezvýznamný a kolem něho byli vždy silnější sousedé, kteří to neměli daleko, aby si došli pro to, co chtěli.
Ve třetím verši u Izajáše čteme:
3 Neboť jho jeho břemene a hůl na jeho záda i prut jeho poháněče zlomíš jako v den Midjánu.
Tento verš nás zavádí do mnohem staršího příběhu z dob Soudců, kdy ještě Izrael nebyl královstvím. Byla to doba temná, kdy Izrael musel bojovat se silnějšími sousedy, neměl ještě vlastní území a Amálekovci a Mijdánci měli navrch. Tento příběh jsme četli v první části Bohoslužeb, tak se na něj teď velmi krátce a schematicky podíváme.
Proč se tím vůbec zabývat?
Jednak tento příběh cituje prorok Izajáš. A jednak příběh symbolicky ukazuje, jak světlem Bůh přemáhá mnohem silnějšího nepřítele.
Výklad Sd 7 – světlo v temnotách
Lid Izraelský se musel utkat se silnějším nepřítelem, s Midjánci, armádou, která měla asi 135 000 lidí. Izraelci neměli lepší zbraně, nebyli ani lepšími vojáky, zkrátka neměli ničím navrch. Bylo jich asi 30 000. Přesto, Bůh byl s nimi a dal jim vítězství.
V tomto příběhu Bůh řekl Gedeonovi, aby rozpustil tuto velikou armádu 30 000 a nechal si jen 300 odvážných bojovníků.
Podíváme se na tento příběh ze třech úhlů – z pohledu vlastností bojovníka, z pohledu Gedeona a z pohledu strategie boje.
3 vlastnosti bojovníka
Jestli máte rádi velké příběhy a chodíte rádi do kina, příběh Gedeona trochu připomíná bitvu u Termopyl, kde odvážná spartská armáda odráží mnohem početnější Perskou armádu. Perská armáda ale nakonec řeckou armádu porazila.
I v rysech těchto 300 odvážných bojovnících vidíme podobnosti.
Za prvé, bojovník nemá strach zemřít. Gedeon podle ustanovení Mojžíše z Deuteronomia poslal ty, kdo měli rodiny a báli se zemřít domů. Tak snížil počet vojáků na 10 000.
Tech 10 000, co zůstalo, byli nejodvážnější třetina.
Za druhé, Bůh nařídil Gedeonovi, že musí snížit počet ještě více, aby zbylo jen 300 bojovníků. Jak to Gedeon měl udělat? Velmi zvláštním způsobem.
Poslal vojáky napít se k řece a sledoval, co vojáci budou dělat. Rozdělil je na dvě skupiny. Ti, kdo si klekli a sklonili se až k vodě, ty nechal jít domů. Ty, kdo chlemtali jako psi, ty si nechal. Proč? Voják, který pije z dlaní a sleduje svoje okolí a nesklání se až k vodě je připravený bojovat za jakýchkoliv okolností. Zatímco člověk, který se skloní až k vodě, nesleduje a není připraven bojovat. To aspoň tvrdí někteří vykladači. Každopádně Gedeon použil tento způsob selekce a vybral ty nejlepší z nejlepších. 300 odvážných, připravených a poslušných bojovníků.
Druhý pohled na tuto bitvu: z pohledu vůdce Gedeona.
3 vlastnosti vůdce
1. Gedeon poslechl Boha
Gedeon měl strach, proto ho Bůh poslal s jeho pobočníkem do tábora nepřátel na výzvědy. Už několikrát předtím dal Bůh zaslíbení Gedeonovi, že vysvobodí Izrael z rukou nepřátel. Ale nic na Gedeona nezapůsobilo tolik, jako když slyšel přímo od nepřátel, že mají strach. Ječný chléb je podřadný, pšeničný je mnohem lepší. Proto když jeden Midjánec vyprávěl druhému sen, že ječný chléb vyvrátí Midjánský tábor, znamenalo to, že jsou to právě Izraelci. Midjánci ani netušili, jak pravdivý je ten sen. Tohle Gedeonovi stačilo a nabral odvahu. Poslechl Boha a šel s 300 bojovníky bojovat.
2. Gedeon měl strategii
Jaká to byla ale bitva? Izraelci by neměli se zbraněmi šanci. Izraelská armáda byla v době železné, okolní národy, např. Pelištejci byli už v době bronzové. Midjánců a Amálekovců bylo 135 000. Izraelců bylo málo, neměli efektivní strategii boje, nebyli to vůbec vojáci, profesionálně trénovaní, neměli vůbec šanci... Jejich jediná šance byl zázrak. Kdyby Bůh sám nezasáhl, byli by smeteni, i kdyby statečně bojovali jako bojovníci u Termopylu, kteří díky úzkému průchodu odolávali několik dní.
Gedeon měl ale navzdory okolnostem plán – spoléhal se na Boží nadpřirozenou intervenci, že sám Bůh porazí nepřátele.
Místo, aby dal Izraelcům zbraně, které by stejně neměli žádnou cenu v boji, dal jim pochodně a beraní rohy. Ne rohy na hlavu, ale trouby, na které zaduli ve správný čas.
3. Gedeon šel příkladem ostatním
dělejte to co já...
Gedeon rozdělil svých 300 vojáků do třech skupin, které obklíčili obrovský nepřátelský tábor v údolí ze třech stran. Nařídil ostatním dělat přesně to, co on. Je to dobrý příklad učednictví. Šel ostatním příkladem.
Dal jim velmi jednoduché instrukce. V okamžiku, kdy byli na místě, Midjánská armáda zrovna střídala hlídky a vojáci byli v hlubokém spánku. Když Izraelci rozbili hliněné nádoby a najednou se všude okolo Midjánců objevilo světlo z pochodní, Midjánští vojáci byli omámení. Polospící slyšeli hlasitý zvuk rohů a pokřik vojáků a k tomu jasné světlo. Nikdo normální by nešel se 300 vojáky do boje. V šoku předpokládali, že je obklíčila obrovská armáda a tak se zmatení dali na ústup. Kromě toho čteme, že Hospodin způsobil v táboře zmatek, a tak začali bojovat jeden s druhým. Izraelci nemuseli kromě světla a zvuku udělat vůbec nic. Také nic udělat nemohli, vždyť neměli zbraně.
Místo toho celou práci udělal Hospodin. Vojáci ve zmatku utíkali
a oslepeni jasným světlem a ohlušeni zvukem rohů bojovali spolu.
Třetí úhel pohledu jsou podmínky úspěšného boje. Z lidského hlediska, proč vlastně uspěli?
4 strategické podmínky boje:
- útok ze skrytosti
- náhlost útoku
bylo jich 135 000 lidí... Gedeonova skupina byla mobilní a měla jen 300 mužů.
- jednoduché instrukce
V takové situaci dvě další skupiny dělali přesně to, co Gedeonova skupina a bylo to nejjednodušší řešení.
- klíčové načasování
Za denního světla by nikdy nemohli uspět.
Tento příběh nám ukazuje, že Izraelci zvítězili nad svými nepřáteli beze zbraní. Bylo to velké Boží vítězství. Světlo přemohlo temnotu. Prorok Izajáš na tento příběh odkazuje ve třetím verši. Jako za dne Midjánu. Za noci, kdy Gedeon vybojoval tuto bitvu. Připomíná toto Boží vítězství, aby vzbudil naději u Izraelců, že to, co je z lidského pohledu nemožné, je u Boha možné. A tak je to i u nás, milí přátelé, o těchto vánocích.
Na co očekáváš? Máš naději?
Mluvili jsme o třech symbolických rozměrech světla v temnotě: O naději světla, o svítání a o tom, že v Božím světle není nic nemožného.
Závěr: Já jsem světlo světa...
Přichází vánoce, blíží se konec tohoto roku. Přemýšlíme nad tím, co příští rok přinese. A co tento rok odnesl. Žijeme v nespravedlivém světě. O vánocích si připomínáme příchod spravedlivého krále. Ježíš je světlem v temnotě. Vyvádí nás do světla. Ježíš řekl, já jsem světlo světa...
J 8,12 "Já jsem světlo světa; kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života."
Proroctví Izaiáše nám dává naději, že pokud procházíme tmou, budou lepší dny. Není to ale naivní předsevzetí, laciné bude líp...
ale jde o reálné zaslíbení, že přijde Ježíš Kristus, který odstraní nespravedlnost a přinese světlo spravedlnosti. V minulosti to ukázal na Gedeonovi a také to ukázal Asyřanům a dnes to chce ukázat také nám. Kdo důvěřuje Ježíši, ten má světlo ve svém životě.
Dnes slavíme VP, ve které očekáváme u stolu Páně na příchod světla. Ve chlebu a víně se můžeme dotýkat zaslíbení Ježíše, že je s námi přítomný.
Ve svátosti se můžeme přiblížit duchovně Bohu. Přistupujme tedy s důvěrou, že Ježíš nám odpouští naši nedůvěru a naše hříchy a povede nás blíž k Bohu. Toužíš po tom? Pokud jsi ještě Ježíše osobně nepoznal, možná dnes je čas, abys mu svěřil(a) svůj život. Pokud jsi ho kdysi poznal(a) a teď je Ti vzdálený, dnes je možná ten den, kdy se můžeš přiblížit k Němu. Když budeš jednat v poslušnosti jako Gedeon, on Ti dá vítězství a naději v životě. Vždyť je psáno, přibližte se k Bohu a on se přiblíží k vám. (Jk 4,7). A pokud chodíš s Ježíšem každý den, raduj se, že dnes je ten den, kdy s ním můžeš opět prožít okamžik v jeho blízkosti.
Amen.
