sobota 5. ledna 2013

Podobenství o neplodném fíkovníku Lk 13,6-9


Úvod
Milé sestry a bratři, přátelé, jsme s manželkou Mirkou moc rádi, že jsme tu v tuto novoroční neděli s vámi. Děkujeme za pozvání od br. kaz. Kalety. Když jsem přemýšlel nad textem, který by se hodil pro novoroční bohoslužbu, uvažoval jsem nad tématem nových začátků. Jsou lidé, co mají rádi nové věci. Rádi začínají nové projekty, novou spolupráci. Někteří lidé rádi kupují nová auta nebo počítače... Rádi chodí na nová místa a mají rádi změny. Naopak, jsou lidé, kteří mají rádi staré věci, neradi věci mění. Pamatuju si, že jsem používal plnící pero od první třídy základní školy až do třetího ročníku na střední. Bylo to pero s želvičkou. Mělo pro mě citovou hodnotu, protože to byl dárek od tatínka. Želvička už byla v deváté třídě hodně vybledlá a když se začalo pero rozpadat a už nefungovalo a nebylo možné ho opravit, koupil jsem si nové. Na jednu stranu mi to bylo líto, ale uvědomil jsem si, že někdy je změna nutná. Pro některé lidi i malé změny vyvolávají úzkosti a při sebemenším náznaku změny reagují alergicky. Souvisí to samozřejmě i s generační otázkou a s otázkou osobnosti. Změna sama o sobě není ani dobrá ani špatná, jde o to, co měníme, kdo se mění a jakým směrem má změna jít.
Přemýšlel jsem nad tím, co by nám asi k tomu řekl Pán Ježíš. Pán Ježíš volal své učedníky ke změně charakteru a k duchovnímu růstu. Podívejme se v následujících minutách na jedno provokativní podobenství z Lukášova evangelia z 13. kapitoly, verše 6-9. Podobenství se jmenuje o neplodném fíkovníku nebo chcete-li Fíkovník bez fíků.

Neplodný fíkovník
6 Potom jim pověděl toto podobenství:
"Jeden člověk měl na své vinici fíkovník;
přišel si pro jeho ovoce, ale nic na něm nenalezl.

(6.1) Komická situace
Podobenství začíná komickou situací. Jedlík vyráží na fíky. Situace je o to komičtější, že jde již po šesté. Fíkovník totiž v oblasti Palestiny zraje dvakrát do roka. A pokaždé, když vyrazí na fíky si jedlík řekne, mám rád fíky, už se těším, až si dám. Jak se asi musí náš jedlík cítit, když se pokaždé musí vracet s prázdnou. Možná je to bohatý jedlík a má hodně fíkovníků a když jeden nerodí, není to žádná katastrofa. Ale dlouhodobé zklamání může vést k frustraci a ke zlosti.

(6.2) Kontext
Synopse
Podívejme se ještě na souvislosti s dalšími verzemi tohoto podobenství v Markovi a Matoušovi. Je to příběh o prokletí fíkovníku v Markovi 11, Matoušovi 21 a a poučení od fíkovníku v Lukášovi 21. V poučení od fíkovníku v Lukášovi 21 nás Ježíš varuje, že Boží království přijde nečekaně a rychle. Listy fíkovníku mají tu vlastnost, že velmi rychle na konci jara zelenají a už už je tu léto. V paralelních verzích Marka a Matouše o prokletí fíkovníku zase vidíme překvapivou reakci Ježíše, který prokleje fíkovník za to, že nemá co nabídnout. Můžeme v tom vidět neužitečnost fíkovníku bez fíků. Fíkovník nedostane druhou šanci. Je prokletý a už nerodí nikdy. Je to velmi tvrdý konec. Kontext je také velmi zajímavý. Ježíš krátce poté, co prokleje fíkovník, jde do jeruzalémského chrámu a zpřevrací stoly směnárníkům. Tedy jde o jasné varování Izraeli, aby si dával pozor. Kdybychom situaci vztáhli na nás, musíme si také dávat pozor, aby se církev nestala neužitečnou a nepřestala plnit svou důležitou úlohu. Církev je tu pro to, aby ukazovala ke svému Pánu. Má jako krásná nevěsta ukazovat ke svému ženichovi a svými dobrými skutky a mocným slovem evangelia ohlašovat příchod Božího království. Může se nám ale stát, že se zasekneme na mrtvém bodě a místo přinášení evangelia světu se uzavřeme a začneme si hrát na vlastním písečku, starat se jen o sebe a přestaneme vnímat trpící svět kolem nás. Kontext Lukášova evangelia je ještě zajímavější. Ježíš od 54. verše 12. kapitoly káže zástupu, že jsou sice schopni posoudit, kdy podle mraků přijde déšť a kdy podle vanutí větru od moře či pouště bude horko, ale nejsou schopni odhadnout ani duchovní krizi, ani přicházející politickou krizi s Římem. Do toho vpadne další krize. Pilát nechá popravit Galilejské poutníky, kteří přišli slavit do Jeruzaléma a několik svědků dorazí na místo, kde Ježíš káže. Komplikovaná situace. Co by měl udělat? Má rezignovat a říct, můžou si za to sami? Má vést dav pobouřených galilejců do vzpoury proti Římanům? Ježíš reaguje opět nečekaně. Uvádí jiný historický příklad, kdy zemřeli nevinní lidé. Ukazuje tedy, že Pilát nechal zavraždit nevinné. Nezaměřuje se ale na toho, kdo to způsobil. Tím byl evidentně Pilát. Ukazuje zástupu, co musí udělat. Musí činit pokání a obrátit se k Bohu. „pravím vám, nebudete-li činit pokání, všichni právě tak zahynete." Ježíšovi se podařilo obrátit pozornost k hříchu lidí a pak pověděl jako ilustraci podobenství o neplodném fíkovníku. To jsme tedy měli kontext evangelií.
Starý zákon
Když se podíváme do starého zákona na místa, kde se mluví o fíkovníku, vidíme tři okruhy výskytu. Za prvé, autor ukazuje k hojnosti a klidným časům. Příkladem takového místa je pátá Mojžíšova 8,8. Fíky, spolu s pšenicí, ječmenem a vinnou révou, společně s olivovým olejem a medem jsou symbolem hojnosti. Kontextem je země zaslíbená, mlékem a medem oplývajícím. Tedy fíky symbolizují plnost a hojnost Božího požehnání. Tedy mít fíky znamená mít Boží požehnání, nemít fíky ukazuje na opačnou situaci, strádání a prokletí. Za druhé, autor ukazuje k nedostatku a soudu. Například v malých prorocích, Joel 1,7 Zpustošil mou vinnou révu, polámal můj fíkovník, kůru z něho sloupal a pohodil... nebo v proroku Jeremiášovi 8,13 sklidím je nadobro, je výrok Hospodinův, na vinné révě nezbudou žádné hrozny, na fíkovníku žádné fíky, jen zvadlé listí. Autor varuje před Božím soudem. Hospodin stáhne své požehnání a varuje svůj lid i neverbálně – symbolicky – přestane úroda, fíkovník nenese fíky. A konečně za třetí, výhled na klidné časy, budoucí rozměr fíků.
S tím se setkáváme i v evangeliích, v Lukášovi 21 je to fíkovník, který ohlašuje příchod Božího království. Ve Starém zákoně jmenujme Zachariáše 3,10 onoho dne, je výrok Hospodina zástupů, pozvete jeden druhého pod vinnou révu a pod fíkovník. Tedy jedná se o prorocký rozměr přicházejícího pokoje pro Izrael. Prorok ohlašuje, že po Božím soudu a pokání lidu přijde pokoj Boží.
Tedy Fíkovník symbolizuje trojí rozměr Božího jednání. Dostatek fíků vyjadřuje Boží požehnání, nedostatek fíků ohlašuje přicházející Boží soud a zaslíbení fíků zase symbolizuje přicházející Boží království.

(6.3) Fíkovník
Podívejme se na samotný fíkovník z botanického hlediska. Mám pro vás malý kvíz. Který z těchto stromů má nejdelší juvenilní stádium? Juvenilní stádium je fáze růstu stromu, kdy ještě nenese žádné plody a semena. Za a) jabloň. b) ořechovník. c) fíkovník. (moderovat kvíz). Správná odpověď je ořechovník, juvenilní stádium trvá 10-20 let, pak je to jabloň, 5-12 let. A nejkrátší dobu má fíkovník. Je ale zajímavé, že fíkovník začne rodit až po třech letech... Tedy z botanického hlediska je normální, že fíkovník nerodí první tři roky. Tedy náš jedlík přichází již šestkrát zbytečně, ale pokud by to byl skutečně znalec stromů, věděl by, že první tři roky není fíkovník z hlediska plození k ničemu. Náš pán vinice říká vinaři:

7 (Řekl vinaři:)
'Hle, už po tři léta přicházím pro ovoce z tohoto fíkovníku
a nic nenalézám. Vytni jej! Proč má kazit i tu zem?'

(7.1) Role
Podívejme se stručně na obsazení v našem malém příběhu. Za prvé je tu náš pán jedlík. Působí velmi netrpělivě a frustrovaně, zvláště když víme, že chce na začátku stádia plodnosti strom ufiknout. Nebylo by lepší počkat? Podle tradičního výkladu je oním jedlíkem Hospodin. Je samozřejmě možné říct, že Hospodin očekává od svého lidu poslušnost a také od nás, Kristovy církve očekává věrnost a že budeme duchovně růst, to je jistě pravda. Na druhou stranu, pokud bychom šli s tímto výkladem dál, hned v zápětí se dostáváme k dalšímu problému. Nejen že Hospodin působí dost netrpělivě, ale máme tu i další roli vinaře. Vinař je tradičně spojován s Pánem Ježíšem, který je naopak trpělivý a přimlouvá se u pána vinice, aby ještě rok počkal. Ale pokud fíkovník začíná plodit až po 3 letech, není náš pán poněkud neinformovaný či unáhlený? A tady bych si dovolil polemizovat s tradičním výkladem. Hospodin není ani neinformovaný ani netrpělivý. A už vůbec bych nestavěl Syna proti Otci. To se nám stává v církvi poměrně často, že chápeme Boha Otce jako soudce, toho zlého, co nás chce trestat a Pána Ježíše jako toho hodného Boha, co nás chce zachránit. To ale není biblický pohled. Vždyť je to sám Bůh, sám Otec, Hospodin, kdo posílá vlastního Syna. Je to sám Hospodin, který se snaží svůj lid zachránit. Proto bych navrhoval jinou možnost. Co když je to tak, že tím jedlíkem je člověk. Je to Izraelita, který se dívá na skepticky na pohana. V našem případě jsme to vlastně my, spravedliví, svatí, kteří už máme přece moudrost a rozpoznání a víme, co se sluší a patří, a proto již víme, kdy a hlavně jakým způsobem by měl člověk být zralý. Já osobně vnímám podobenství jako varování vůči takovému postoji samospravedlnosti a souzení. Podívej na toho bratra, kouří. Podívej na toho bratra, bere si džíny do shromáždění. Podívej na tu sestru, jak má krátkou sukni. A to jsem hodně povrchní. Podívej se na toho bratra, jak mluví. Ano, změna charakteru je nutná a projevuje se i na vnějším chování a návycích. Pít alkohol a kouření je špatné. Ale někdy je třeba, aby působil Duch Boží a ne v první řadě člověk. Milý bratře, sestro, mluvím teď i k sobě, cítím se usvědčován Božím slovem, nesuď příliš rychle. Nesuďme, abychom nebyli souzeni. Vyjmi nejprve trám ze svého vlastního oka a pak uvidíš lépe, abys pomohl bratrovi či sestře vyjmout třísku z jeho/jejího oka.
(7.2) Tři roky
Stejně jako fíkovníku trvá tři roky, trvá i člověku nějaký čas, než dozraje. Tři roky není nakonec tak dlouhá doba. Uvažte Ježíšovy učedníky, že tři roky chodili s Ježíšem. Petr na konci třech let Ježíše třikrát zapřel. Teprve po třech letech se Petr změnil ze zbabělce a cholerika na Božího muže, na jehož skále, Kristus postaví svou církev, na učení apoštolů a proroků, jak praví Pavel. Nebuďme proto příliš rychlí v souzení a posuzování, ale raději hleďme moudře rozsuzovat a vidět vlastní hřích a buďme rychlí k pokání.

(7.3) Varování: fíkovník má nůž na krku
Jak je to ale s fíkovníkem? Fíkovník dostal v Lukášově verzi nůž na krk. Lépe řečeno, vinař říká jedlíkovi, jestliže ani po tomto roce nic nebude, pak si jej usekni. Fíkovník je varován, aby skutečně nesl fíky, jinak skončí špatně.

8 (Vinař) mu odpověděl:
'Pane, ponech ho ještě tento rok,
až jej okopám a pohnojím.
9 Snad příště ponese ovoce;
jestliže ne, dáš jej porazit'."

(9.1) Boží soud nad hříchem a Boží milost s námi
Pomysleme na Boží soud. Skutečně, realita našeho hříchu je až obludná. V našem srdci je pýcha, potřeba soudit a napravovat a často to není láska. V našem srdci je potřeba usvědčovat, ale když dojde na lámání chleba a přijímání kritiky, jak jsme vůbec na tom? Já na tom osobně dobře nejsem. Jak umíš přijímat kritiku, milý bratře, sestro? Jsi rychlý(á) k hodnocení druhých? Rád(a) se ujímáš třísky bratra svého a svůj vlastní trám nepozoruješ? Uvažme Boží soud. Boží soud soudí soudce, protože Hospodin je jediný soudce, který bude spravedlivě soudit. Považme ale také Boží milosrdenství a trpělivost s námi. Vždyť je to Bůh sám, kdo posílá vlastního Syna, aby nás nemusel odsoudit. Soudce soudí sám sebe, aby viník došel odpuštění. Jaký to paradox! Ne ale viník obecný, ale viník, co svou vinu přizná a jde ke kříži. Kristův kříž je totiž jediný lék, který nás může uzdravit. Jeho ranami jsme uzdraveni říká prorok Izajáš.
Proto člověče, nespoléhej na nic jiného než Boží milost. Vem si příklad z fíkovníku. Boží království přichází. Fíkovník nenese fíky. Co bude dělat? Přijde vinař a fíkovník pohnojí a okopá, aby fíky nesl. Bratře, sestro, dovol Ježíšovi ošetřit Tvé rány a jdi směle k Němu, vždyť On je na Tvé straně a má Tě rád.

(9.2) Otevřený konec
Zbývá jen dopovědět příběh. Teď bychom čekali nějaké rozuzlení a poučení. Ale ono nepřichází. Protože příběh o neplodném fíkovníku je otevřený. Ani nevíme, jestli jedlík – pán vinice dá na vinaře a nebo nechá fíkovník porazit. Vždyť je to jeho volba. Přál bych si dát fíkovníku ještě ten rok, zvlášť když vím, že jsem také fíkovníkem bez fíků. Stejně tak nevíme, jestli se fíkovník poučí a zda ponese fíky. Takže v tom je také pravdivost podobenství. Ne všichni, kdo slyší evangelium se obrátí a začnou Ježíše následovat. Ale věřme tomu, že Otec chce, aby se všichni k němu obrátili, Ježíše následovali a Boha a bližního milovali.

(9.3) Nový rok jako příležitost k nesení ovoce
Milé sestry, milí bratři, Kristovi přátelé, přál bych nám všem, abychom v tomto novém roce 2013 nebyli těmi netrpělivými jedlíky, kteří už už by káceli. Přeji nám všem hodně trpělivosti, laskavosti jeden k druhému a pevnou víru v zaslíbení Pána Ježíše, že se rychle vrátí a Boží království s ním. Proto dál můžeme růst ve víře a více se Pánu odevzdávat, dokud si nás neodvolá nebo sám nepřijde.
Skončím citátem z malého proroka Abakuka. Je to úžasné zaslíbení pro nás.

Abk 3,17-19
17 I kdyby fíkovník nevypučel, réva nedala výnos, selhala plodnost olivy, pole nevydala pokrm, z ohrady zmizel brav, ve chlévech dobytek nebyl,
18 já budu jásotem oslavovat Hospodina, jásat ke chvále Boha, který je má spása. 19 Panovník Hospodin je moje síla. Učinil mé nohy hbité jako nohy laně, po posvátných návrších mi dává šlapat.
Amen.

Žádné komentáře:

Okomentovat