Úvod
Milé
sestry a bratři, přátelé, jsme s manželkou Mirkou moc rádi, že
jsme tu v tuto novoroční neděli s vámi. Děkujeme za pozvání od
br. kaz. Kalety. Když jsem přemýšlel nad textem, který by se
hodil pro novoroční bohoslužbu, uvažoval jsem nad tématem nových
začátků. Jsou lidé, co mají rádi nové věci. Rádi začínají
nové projekty, novou spolupráci. Někteří lidé rádi kupují
nová auta nebo počítače... Rádi chodí na nová místa a mají
rádi změny. Naopak, jsou lidé, kteří mají rádi staré věci,
neradi věci mění. Pamatuju si, že jsem používal plnící pero
od první třídy základní školy až do třetího ročníku na
střední. Bylo to pero s želvičkou. Mělo pro mě citovou hodnotu,
protože to byl dárek od tatínka. Želvička už byla v deváté
třídě hodně vybledlá a když se začalo pero rozpadat a už
nefungovalo a nebylo možné ho opravit, koupil jsem si nové. Na
jednu stranu mi to bylo líto, ale uvědomil jsem si, že někdy je
změna nutná. Pro některé lidi i malé změny vyvolávají úzkosti
a při sebemenším náznaku změny reagují alergicky. Souvisí to
samozřejmě i s generační otázkou a s otázkou osobnosti. Změna
sama o sobě není ani dobrá ani špatná, jde o to, co měníme,
kdo se mění a jakým směrem má změna jít.
Přemýšlel
jsem nad tím, co by nám asi k tomu řekl Pán Ježíš. Pán Ježíš
volal své učedníky ke změně charakteru a k duchovnímu růstu.
Podívejme se v následujících minutách na jedno provokativní
podobenství z Lukášova evangelia z 13. kapitoly, verše 6-9.
Podobenství se jmenuje o neplodném fíkovníku nebo chcete-li
Fíkovník bez fíků.
Neplodný
fíkovník
6
Potom jim pověděl toto podobenství:
"Jeden
člověk měl na své vinici fíkovník;
přišel
si pro jeho ovoce, ale nic na něm nenalezl.
(6.1)
Komická situace
Podobenství
začíná komickou situací. Jedlík vyráží na fíky. Situace je o
to komičtější, že jde již po šesté. Fíkovník totiž v
oblasti Palestiny zraje dvakrát do roka. A pokaždé, když vyrazí
na fíky si jedlík řekne, mám rád fíky, už se těším, až si
dám. Jak se asi musí náš jedlík cítit, když se pokaždé musí
vracet s prázdnou. Možná je to bohatý jedlík a má hodně
fíkovníků a když jeden nerodí, není to žádná katastrofa. Ale
dlouhodobé zklamání může vést k frustraci a ke zlosti.
(6.2)
Kontext
Synopse
Podívejme
se ještě na souvislosti s dalšími verzemi tohoto podobenství v
Markovi a Matoušovi. Je to příběh o prokletí fíkovníku v
Markovi 11, Matoušovi 21 a a poučení od fíkovníku v Lukášovi
21. V poučení od fíkovníku v Lukášovi 21 nás Ježíš varuje,
že Boží království přijde nečekaně a rychle. Listy fíkovníku
mají tu vlastnost, že velmi rychle na konci jara zelenají a už už
je tu léto. V paralelních verzích Marka a Matouše o prokletí
fíkovníku zase vidíme překvapivou reakci Ježíše, který
prokleje fíkovník za to, že nemá co nabídnout. Můžeme v tom
vidět neužitečnost fíkovníku bez fíků. Fíkovník nedostane
druhou šanci. Je prokletý a už nerodí nikdy. Je to velmi tvrdý
konec. Kontext je také velmi zajímavý. Ježíš krátce poté, co
prokleje fíkovník, jde do jeruzalémského chrámu a zpřevrací
stoly směnárníkům. Tedy jde o jasné varování Izraeli, aby si
dával pozor. Kdybychom situaci vztáhli na nás, musíme si také
dávat pozor, aby se církev nestala neužitečnou a nepřestala
plnit svou důležitou úlohu. Církev je tu pro to, aby ukazovala ke
svému Pánu. Má jako krásná nevěsta ukazovat ke svému ženichovi
a svými dobrými skutky a mocným slovem evangelia ohlašovat
příchod Božího království. Může se nám ale stát, že se
zasekneme na mrtvém bodě a místo přinášení evangelia světu se
uzavřeme a začneme si hrát na vlastním písečku, starat se jen o
sebe a přestaneme vnímat trpící svět kolem nás. Kontext
Lukášova evangelia je ještě zajímavější. Ježíš od 54.
verše 12. kapitoly káže zástupu, že jsou sice schopni posoudit,
kdy podle mraků přijde déšť a kdy podle vanutí větru od moře
či pouště bude horko, ale nejsou schopni odhadnout ani duchovní
krizi, ani přicházející politickou krizi s Římem. Do toho
vpadne další krize. Pilát nechá popravit Galilejské poutníky,
kteří přišli slavit do Jeruzaléma a několik svědků dorazí na
místo, kde Ježíš káže. Komplikovaná situace. Co by měl
udělat? Má rezignovat a říct, můžou si za to sami? Má vést
dav pobouřených galilejců do vzpoury proti Římanům? Ježíš
reaguje opět nečekaně. Uvádí jiný historický příklad, kdy
zemřeli nevinní lidé. Ukazuje tedy, že Pilát nechal zavraždit
nevinné. Nezaměřuje se ale na toho, kdo to způsobil. Tím byl
evidentně Pilát. Ukazuje zástupu, co musí udělat. Musí činit
pokání a obrátit se k Bohu. „pravím vám, nebudete-li činit
pokání, všichni právě tak zahynete." Ježíšovi se
podařilo obrátit pozornost k hříchu lidí a pak pověděl jako
ilustraci podobenství o neplodném fíkovníku. To jsme tedy měli
kontext evangelií.
Starý
zákon
Když
se podíváme do starého zákona na místa, kde se mluví o
fíkovníku, vidíme tři okruhy výskytu. Za prvé, autor ukazuje k
hojnosti a klidným časům. Příkladem takového místa je pátá
Mojžíšova 8,8. Fíky, spolu s pšenicí, ječmenem a vinnou révou,
společně s olivovým olejem a medem jsou symbolem hojnosti.
Kontextem je země zaslíbená, mlékem a medem oplývajícím. Tedy
fíky symbolizují plnost a hojnost Božího požehnání. Tedy mít
fíky znamená mít Boží požehnání, nemít fíky ukazuje na
opačnou situaci, strádání a prokletí. Za druhé, autor ukazuje k
nedostatku a soudu. Například v malých prorocích, Joel 1,7
Zpustošil mou vinnou révu, polámal můj fíkovník, kůru z něho
sloupal a pohodil... nebo v proroku Jeremiášovi 8,13 sklidím je
nadobro, je výrok Hospodinův, na vinné révě nezbudou žádné
hrozny, na fíkovníku žádné fíky, jen zvadlé listí. Autor
varuje před Božím soudem. Hospodin stáhne své požehnání a
varuje svůj lid i neverbálně – symbolicky – přestane úroda,
fíkovník nenese fíky. A konečně za třetí, výhled na klidné
časy, budoucí rozměr fíků.
S
tím se setkáváme i v evangeliích, v Lukášovi 21 je to fíkovník,
který ohlašuje příchod Božího království. Ve Starém zákoně
jmenujme Zachariáše 3,10 onoho dne, je výrok Hospodina zástupů,
pozvete jeden druhého pod vinnou révu a pod fíkovník. Tedy jedná
se o prorocký rozměr přicházejícího pokoje pro Izrael. Prorok
ohlašuje, že po Božím soudu a pokání lidu přijde pokoj Boží.
Tedy
Fíkovník symbolizuje trojí rozměr Božího jednání. Dostatek
fíků vyjadřuje Boží požehnání, nedostatek fíků ohlašuje
přicházející Boží soud a zaslíbení fíků zase symbolizuje
přicházející Boží království.
(6.3)
Fíkovník
Podívejme
se na samotný fíkovník z botanického hlediska. Mám pro vás malý
kvíz. Který z těchto stromů má nejdelší juvenilní stádium?
Juvenilní stádium je fáze růstu stromu, kdy ještě nenese žádné
plody a semena. Za a) jabloň. b) ořechovník. c) fíkovník.
(moderovat kvíz). Správná odpověď je ořechovník, juvenilní
stádium trvá 10-20 let, pak je to jabloň, 5-12 let. A nejkrátší
dobu má fíkovník. Je ale zajímavé, že fíkovník začne rodit
až po třech letech... Tedy z botanického hlediska je normální,
že fíkovník nerodí první tři roky. Tedy náš jedlík přichází
již šestkrát zbytečně, ale pokud by to byl skutečně znalec
stromů, věděl by, že první tři roky není fíkovník z hlediska
plození k ničemu. Náš pán vinice říká vinaři:
7
(Řekl vinaři:)
'Hle,
už po tři léta přicházím pro ovoce z tohoto fíkovníku
a
nic nenalézám. Vytni jej! Proč má kazit i tu zem?'
(7.1)
Role
Podívejme
se stručně na obsazení v našem malém příběhu. Za prvé je tu
náš pán jedlík. Působí velmi netrpělivě a frustrovaně,
zvláště když víme, že chce na začátku stádia plodnosti strom
ufiknout. Nebylo by lepší počkat? Podle tradičního výkladu je
oním jedlíkem Hospodin. Je samozřejmě možné říct, že
Hospodin očekává od svého lidu poslušnost a také od nás,
Kristovy církve očekává věrnost a že budeme duchovně růst, to
je jistě pravda. Na druhou stranu, pokud bychom šli s tímto
výkladem dál, hned v zápětí se dostáváme k dalšímu problému.
Nejen že Hospodin působí dost netrpělivě, ale máme tu i další
roli vinaře. Vinař je tradičně spojován s Pánem Ježíšem,
který je naopak trpělivý a přimlouvá se u pána vinice, aby
ještě rok počkal. Ale pokud fíkovník začíná plodit až po 3
letech, není náš pán poněkud neinformovaný či unáhlený? A
tady bych si dovolil polemizovat s tradičním výkladem. Hospodin
není ani neinformovaný ani netrpělivý. A už vůbec bych nestavěl
Syna proti Otci. To se nám stává v církvi poměrně často, že
chápeme Boha Otce jako soudce, toho zlého, co nás chce trestat a
Pána Ježíše jako toho hodného Boha, co nás chce zachránit. To
ale není biblický pohled. Vždyť je to sám Bůh, sám Otec,
Hospodin, kdo posílá vlastního Syna. Je to sám Hospodin, který
se snaží svůj lid zachránit. Proto bych navrhoval jinou možnost.
Co když je to tak, že tím jedlíkem je člověk. Je to Izraelita,
který se dívá na skepticky na pohana. V našem případě jsme to
vlastně my, spravedliví, svatí, kteří už máme přece moudrost
a rozpoznání a víme, co se sluší a patří, a proto již víme,
kdy a hlavně jakým způsobem by měl člověk být zralý. Já
osobně vnímám podobenství jako varování vůči takovému
postoji samospravedlnosti a souzení. Podívej na toho bratra, kouří.
Podívej na toho bratra, bere si džíny do shromáždění. Podívej
na tu sestru, jak má krátkou sukni. A to jsem hodně povrchní.
Podívej se na toho bratra, jak mluví. Ano, změna charakteru je
nutná a projevuje se i na vnějším chování a návycích. Pít
alkohol a kouření je špatné. Ale někdy je třeba, aby působil
Duch Boží a ne v první řadě člověk. Milý bratře, sestro,
mluvím teď i k sobě, cítím se usvědčován Božím slovem,
nesuď příliš rychle. Nesuďme, abychom nebyli souzeni. Vyjmi
nejprve trám ze svého vlastního oka a pak uvidíš lépe, abys
pomohl bratrovi či sestře vyjmout třísku z jeho/jejího oka.
(7.2)
Tři roky
Stejně
jako fíkovníku trvá tři roky, trvá i člověku nějaký čas,
než dozraje. Tři roky není nakonec tak dlouhá doba. Uvažte
Ježíšovy učedníky, že tři roky chodili s Ježíšem. Petr na
konci třech let Ježíše třikrát zapřel. Teprve po třech letech
se Petr změnil ze zbabělce a cholerika na Božího muže, na jehož
skále, Kristus postaví svou církev, na učení apoštolů a
proroků, jak praví Pavel. Nebuďme proto příliš rychlí v
souzení a posuzování, ale raději hleďme moudře rozsuzovat a
vidět vlastní hřích a buďme rychlí k pokání.
(7.3)
Varování: fíkovník má nůž na krku
Jak
je to ale s fíkovníkem? Fíkovník dostal v Lukášově verzi nůž
na krk. Lépe řečeno, vinař říká jedlíkovi, jestliže ani po
tomto roce nic nebude, pak si jej usekni. Fíkovník je varován, aby
skutečně nesl fíky, jinak skončí špatně.
8
(Vinař) mu odpověděl:
'Pane,
ponech ho ještě tento rok,
až
jej okopám a pohnojím.
9
Snad příště ponese ovoce;
jestliže
ne, dáš jej porazit'."
(9.1)
Boží soud nad hříchem a Boží milost s námi
Pomysleme
na Boží soud. Skutečně, realita našeho hříchu je až obludná.
V našem srdci je pýcha, potřeba soudit a napravovat a často to
není láska. V našem srdci je potřeba usvědčovat, ale když
dojde na lámání chleba a přijímání kritiky, jak jsme vůbec na
tom? Já na tom osobně dobře nejsem. Jak umíš přijímat kritiku,
milý bratře, sestro? Jsi rychlý(á) k hodnocení druhých? Rád(a)
se ujímáš třísky bratra svého a svůj vlastní trám
nepozoruješ? Uvažme Boží soud. Boží soud soudí soudce, protože
Hospodin je jediný soudce, který bude spravedlivě soudit. Považme
ale také Boží milosrdenství a trpělivost s námi. Vždyť je to
Bůh sám, kdo posílá vlastního Syna, aby nás nemusel odsoudit.
Soudce soudí sám sebe, aby viník došel odpuštění. Jaký to
paradox! Ne ale viník obecný, ale viník, co svou vinu přizná a
jde ke kříži. Kristův kříž je totiž jediný lék, který nás
může uzdravit. Jeho ranami jsme uzdraveni říká prorok Izajáš.
Proto
člověče, nespoléhej na nic jiného než Boží milost. Vem si
příklad z fíkovníku. Boží království přichází. Fíkovník
nenese fíky. Co bude dělat? Přijde vinař a fíkovník pohnojí a
okopá, aby fíky nesl. Bratře, sestro, dovol Ježíšovi ošetřit
Tvé rány a jdi směle k Němu, vždyť On je na Tvé straně a má
Tě rád.
(9.2)
Otevřený konec
Zbývá
jen dopovědět příběh. Teď bychom čekali nějaké rozuzlení a
poučení. Ale ono nepřichází. Protože příběh o neplodném
fíkovníku je otevřený. Ani nevíme, jestli jedlík – pán
vinice dá na vinaře a nebo nechá fíkovník porazit. Vždyť je to
jeho volba. Přál bych si dát fíkovníku ještě ten rok, zvlášť
když vím, že jsem také fíkovníkem bez fíků. Stejně tak
nevíme, jestli se fíkovník poučí a zda ponese fíky. Takže v
tom je také pravdivost podobenství. Ne všichni, kdo slyší
evangelium se obrátí a začnou Ježíše následovat. Ale věřme
tomu, že Otec chce, aby se všichni k němu obrátili, Ježíše
následovali a Boha a bližního milovali.
(9.3)
Nový rok jako příležitost k nesení ovoce
Milé
sestry, milí bratři, Kristovi přátelé, přál bych nám všem,
abychom v tomto novém roce 2013 nebyli těmi netrpělivými jedlíky,
kteří už už by káceli. Přeji nám všem hodně trpělivosti,
laskavosti jeden k druhému a pevnou víru v zaslíbení Pána
Ježíše, že se rychle vrátí a Boží království s ním. Proto
dál můžeme růst ve víře a více se Pánu odevzdávat, dokud si
nás neodvolá nebo sám nepřijde.
Skončím
citátem z malého proroka Abakuka. Je to úžasné zaslíbení pro
nás.
Abk
3,17-19
17
I kdyby fíkovník nevypučel, réva nedala výnos, selhala plodnost
olivy, pole nevydala pokrm, z ohrady zmizel brav, ve chlévech
dobytek nebyl,
18
já budu jásotem oslavovat Hospodina, jásat ke chvále Boha, který
je má spása. 19 Panovník Hospodin je moje síla. Učinil mé nohy
hbité jako nohy laně, po posvátných návrších mi dává šlapat.
Amen.
Žádné komentáře:
Okomentovat