Úvod k biblické... 14.11.2012 Srdce člověka – Co člověka znečišťuje? Mk 7,14-23

Dostáváme se k dalšímu zásadnímu životnímu tématu a to je srdce.
Budeme společně přemýšlet nad biblickým textem z evangelia podle
Marka 7,14-23. Když se na téma srdce podíváme z biologického hlediska,
srdce je vitální orgán. Bez srdce nemůžeme žít, protože srdce je pumpou
našeho těla, bez něho bychom umřeli. Nedávno jsem četl článek o člověku
s umělým srdcem. Lidé dnes již dokážou vyrobit umělé srdce, ale nakonec
člověk po několika týdnech zemře. Pokud nemáme skutečné srdce,
umíráme. V Bibli je situace podobná. Srdce je nástroj našeho života. Srdce
vyjadřuje vnitřní podstatu člověka. Ne nadarmo se říká úsloví „co v srdci
nosíš“. Ve starém zákoně je srdce možné zaměnit za slovo duše nebo duch.
Hlavní přikázání nám říká: miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého
srdce, mysli a síly... Srdce je také zdrojem lidské síly a vůle. Co si v srdci
ukládám, o to pak celou vůlí usiluji. Srdce je také zdrojem našeho myšlení,
fantazie a tvořivosti. Srdce je také zdrojem našeho jednání a rozhodování.
Známý král Šalomoun Boha prosí o moudré srdce. Naopak, blázen si v
srdci říká, není Bůh... zkrátka téma srdce je velmi důležité.
Proto se podívejme na náš biblický text perspektivou srdce. Zkrátka jde o
to, co máš ve svém srdci. Je to naše motivace, která určuje naše jednání.
Pro křesťanskou víru je rozhodující to, co je zdrojem našeho jednání a pak
naše chování. V jiných náboženstvích, např. v islámu, jde čistě o
dokonalost našeho jednání. Zda dobré skutky převáží špatné, zda naše
jednání je v souladu s Boží vůlí nebo ne. V křesťanské víře jde o to, co
uchovávám uvnitř – v srdci, protože to pak bude ovlivňovat moje jednání.
Co máš ve svém srdci?
Sedmá kapitola, verše 14-23 nám pokládá důležitou otázku„Co člověka
znesvěcuje?“. Když je někdo špinavý, např. šlápne do psího exkrementu,
je to hned cítit, to asi známe každý. Nebo když se někdo měsíc nemyje, je
špinavý a lidé to na něm hned poznají. Ale v duchovní oblasti také
můžeme být špinaví a dokonce je možné, že si to ani neuvědomíme.
Našemu oddílku předchází pasáž, kde Ježíš kritizuje lidi, kteří vyměnili
Boží přikázání za lidské tradice. Tedy vyměnili to, na čem záleží nejvíc, na
postoji našeho srdce vůči Bohu za vnější formy. Pamatuju si ještě před
mnoha lety, když jsem byl v církvi bratrské na vinohradech. Přišel jsem do
shromáždění dříve a zahlédl jsem dva muže. Zvukař, muž kolem 40 let, si
pískal. Přišel za ním jiný muž, kolem 70 let a řekl mu velmi nepříjemným
hlasem: mladíku, v kostele se nepíská... Kolik takových pravidel jako
křesťané vytváříme? Podávání rukou, oslovování bratře, sestro, oblékání se
Biblická CB Žižkov, 14.11.2012 Srdce člověka – Co člověka znečišťuje? Mk 7,14-23
do formálního šatu. To jsou často věci, které mladé lidi a moderního
člověka odrazují od církve. To jsem vás chtěl jen trochu poškádlit... v 6.
verši Ježíš kritizuje Izraelity slovy proroctví Izajáše: „tento lid mě ctí jen
rty, ale srdce jejich je daleko ode mne...“ A dále říká: „Jak dovedně rušíte
Boží přikázání a držíte se lidské tradice?“... Ježíš mluví o směru, kterým se
pohybujeme. Co do člověka vchází a co z člověka vychází. Nic, co do
člověka vchází zvnějšku, ho neznečišťuje, ale co z člověka vychází... Jak
říkají američané, inside-out, zevnitř ven. Tedy nejde o to, jaké jídlo jím
nebo jaké tradice zvnějšku dodržuji, ale jestli mám srdce nakloněné k
Bohu a co si uvnitř sebe uchovávám. Je docela ironie, že našemu dnešnímu
textu předchází pasáž o tradicích a marné zbožnosti a za naším textem
následuje pasáž o vyhnání démona nebo zlého ducha z dcery pohanky. Byl
to zlý duch, který vyšel ven. Je to docela zajímavá ilustrace toho, o co jde
v duchovní rovině. Nečisté věci vychází zevnitř a jdou ven. Vtipné je, co
říká Ježíš, že člověka neznečišťuje to, co do člověka vchází, jako je jídlo,
ale co z člověka vychází...
Přečtěme si dnešní text a mám pro vás několik otázek k diskusi...

1 Shromáždili se k němu farizeové a někteří ze zákoníků, kteří přišli z Jeruzaléma. 2 Uviděli některé z jeho učedníků, jak jedí znesvěcujícíma, to jest neomytýma rukama. 3 (Farizeové totiž a všichni židé se drží tradice otců a nejedí, dokud si k zápěstí neomyjí ruce. 4 A po návratu z trhu nejedí, dokud se neočistí. A je ještě mnoho jiných tradic, kterých se drží: ponořování pohárů, džbánů a měděných mis.) 5 Farizeové a zákoníci se ho zeptali: "Proč se tvoji učedníci neřídí podle tradice otců a jedí znesvěcujícíma rukama?" 6 Řekl jim: "Dobře prorokoval Izaiáš o vás pokrytcích, jak je psáno: 'Tento lid ctí mě rty, ale srdce jejich je daleko ode mne; 7 marná je zbožnost, kterou mne ctí, učíce naukám, jež jsou jen příkazy lidskými.' 8 Opustili jste přikázání Boží a držíte se lidské tradice." 9 A ještě řekl: "Jak dovedně rušíte Boží přikázání, abyste zachovali svou tradici! 10 Vždyť Mojžíš řekl: 'Cti svého otce i svou matku' a 'kdo zlořečí otci nebo matce, ať je potrestán smrtí'. 11 Vy však učíte: Řekne-li někdo otci nebo matce: 'To, čím jsem ti zavázán pomoci, je korbán (to jest dar Bohu)', 12 již podle vás nemusí pro otce nebo matku nic udělat; 13 tak rušíte Boží slovo svou tradicí, kterou pěstujete. A takových podobných věcí činíte mnoho." 14 Když znovu svolal zástup, řekl jim: "Slyšte mě všichni a rozumějte: 15 Nic, co zvenčí vchází do člověka, nemůže ho znesvětit; ale co z člověka vychází, to jej znesvěcuje. 16 Kdo má uši k slyšení, slyš!" 17 Když opustil zástup a vešel do domu, ptali se ho jeho učedníci na to podobenství. 18 Řekl jim: "Tak i vy jste nechápaví? Nerozumíte, že nic, co zvenčí vchází do člověka, nemůže ho znesvětit, 19 poněvadž mu nevchází do srdce, ale do břicha a jde do hnoje?" Tak prohlásil všechny pokrmy za čisté. 20 A řekl: "Co vychází z člověka, to ho znesvěcuje. 21 Z nitra totiž, z lidského srdce, vycházejí zlé myšlenky, smilství, loupeže, vraždy, 22 cizoložství, chamtivost, zlovolnost, lest, bezuzdnost, závistivý pohled, urážky, nadutost, opovážlivost. 23 Všecko toto zlé vychází z nitra a znesvěcuje člověka." 24 Vstal a šel odtud do končin týrských. Vešel do jednoho domu a nechtěl, aby o tom někdo věděl. Nemohlo se to však utajit; 25 hned o něm uslyšela jedna žena, jejíž dcerka měla nečistého ducha. Přišla a padla mu k nohám; 26 ta žena byla pohanka, rodem Syrofeničanka. Prosila ho, aby vyhnal zlého ducha z její dcery. 27 On jí řekl: "Nech napřed nasytit děti. Neboť se nesluší vzít dětem chléb a hodit jej psům." 28 Odpověděla mu: "Ovšem, pane, jenže i psi se pod stolem živí z drobtů po dětech." 29 Pravil jí: "Žes to řekla, jdi, zlý duch vyšel z tvé dcery." 30 Když se vrátila domů, nalezla dítě ležící na lůžku a zlý duch byl pryč. 31 Ježíš se vrátil na území Týru a šel přes Sidón k jezeru Galilejskému územím Dekapole. 32 Tu k němu přivedou člověka hluchého a špatně mluvícího a prosí ho, aby na něj vložil ruku. 33 Vzal ho stranou od zástupu, vložil prsty do jeho uší, dotkl se slinou jeho jazyka, 34 vzhlédl k nebi, povzdechl a řekl: "Effatha", což znamená 'otevři se!' 35 I otevřel se mu sluch, uvolnilo se pouto jeho jazyka a mluvil správně. 36 Ježíš jim nařídil, aby to nikomu neříkali. Čím víc jim to však nařizoval, tím více to rozhlašovali. 37 Nadmíru se divili a říkali: "Dobře všecko učinil. I hluchým dává sluch a němým řeč."

Co člověka znečišťuje a proč?
Proč Ježíš použil tak přízemní přirovnání s jídlem a vylučováním?
Souhlasíte s výrokem Ježíše, že skutečně člověka znečisťuje to, co z něj
vychází?
Jaké věci nás znečišťují?
Je podle vás lidské srdce dobré a proč? Nebo pokud myslíte, že zlé, tak
proč?
Co na to říká Ježíš? Proč myslíte, že to říká? Není jednostranný?
Jak myslíte, že je možné se očistit?
Jakou cestu nabízí Ježíš?