čtvrtek 22. listopadu 2012

7 důvodů proč slavím Vánoce


Jelikož jsem zaznamenal jistou debatu v souvislosti s vánocemi, ze které čišela skepse nebo otevřený nesouhlas se slavením vánoc, chtěl jsem do této debaty též přispět něčím víc než jen kritikou argumentů a něco souvislejšího sepsat. Nazval jsem toto krátké zamyšlení 7 důvodů proč jako křesťan slavím vánoce. Cílem je ukázat na biblický obsah vánoc a vysvětlit, proč je dobré slavit vánoce a v čem je jejich krása a dobro.

  1. Vánoce se pojí s úžasným příběhem o početí, narození a lidskosti Ježíše Krista
„Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi, spatřili jsme slávu, kterou má od Otce jednorozený Syn plný milosti a pravdy“ (Janovo evangelium, 1. kapitola, 14. verš)
Vánoce vydávají, podobně jako prorok Jan Křtitel v novém zákoně a jako Bible svědectví o Ježíši Kristu. Bůh sám se rozhodl se omezit, sestoupit k nám, stát se jedním z nás a dát nám zakusit, jaká je Boží láska hmatatelně, konkrétně, lidsky. Ve vánocích je úžasný paradox Božího spolu-sestoupení (kon-descendence, syn-katabaze).
18 Narození Ježíšovo událo se takto: Jeho matka Maria byla zasnoubena Josefovi, ale dříve, než se sešli, shledalo se, že počala z Ducha svatého. 19 Její muž Josef byl spravedlivý a nechtěl ji vystavit hanbě; proto se rozhodl propustit ji potají. 20 Ale když pojal ten úmysl, hle, anděl Páně se mu zjevil ve snu a řekl: "Josefe, syny Davidův, neboj se přijmout Marii, svou manželku; neboť co v ní bylo počato, je z Ducha svatého. 21 Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů." 22 To všechno se stalo, aby se splnilo, co řekl Hospodin ústy proroka: 23 'Hle, panna počne a porodí syna a dají mu jméno Immanuel', to jest přeloženo 'Bůh s námi'. 24 Když se Josef probudil ze spánku, učinil, jak mu přikázal anděl Hospodinův, a přijal svou manželku k sobě. 25 Ale nežili spolu, dokud neporodila syna, a dal mu jméno Ježíš. (Matoušovo evangelium, 1. kapitola)
1 Když se narodil Ježíš v Judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se: 2 "Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit." (Matouš 2)

Vánoce ukazují na zázrak v dějinách. Bůh se stává člověkem, jeho jméno je Immanuel – Bůh je blízko. Ježíš vyjadřuje to, co je Boží láska. Bůh je blízko nám. Není daleko na obláčku, ale je v našem životě přítomný. Bez vánoc bychom neměli tak dobrou příležitost konkrétní den oslavit příchod Pána Ježíše a připomenout si tento Boží dar a zázrak.

  1. Vánoce ukazují na pravdivost Boha, který plní sliby, které dává
Ježíšovo narození ukazuje zřetelně na naplnění mnoha starozákonních proroctví.
Např. 1 Lid, který chodí v temnotách, uvidí velké světlo; nad těmi, kdo sídlí v zemi šeré smrti, zazáří světlo. 5 Neboť se nám narodí dítě, bude nám dán syn, na jehož rameni spočine vláda a bude mu dáno jméno: "Divuplný rádce, Božský bohatýr, Otec věčnosti, Vládce pokoje." 6 Jeho vladařství se rozšíří a pokoj bez konce spočine na trůně Davidově a na jeho království. Upevní a podepře je právem a spravedlností od toho času až navěky. Horlivost Hospodina zástupů to učiní. (Prorok Izajáš, 9. kapitola, 8. století před Kristem)...
Prorok Izajáš předpovídá narození dítěte, které nebude obyčejným dítětem, ale bude králem, samotným Bůhem, vládcem pokoje. Bůh tím naplní v dějinách dávná zaslíbení o tom, že přivede světlo do tohoto temného světa. Naplní zaslíbení o ukončení nepřátelství mezi zlem a lidmi, které Bůh dal již krátce po pádu člověka.
15 Mezi tebe a ženu položím nepřátelství, i mezi símě tvé a símě její. Ono ti rozdrtí hlavu a ty jemu rozdrtíš patu." (Genesis 3,15)

  1. Vánoce vyjadřují velmi zřetelně odlišnost křesťanství od ostatních náboženství
V Islámu Bůh zjevuje svou vůli skrze proroky. Jedním z proroků je Ježíš (Isa). Bůh jedná neosobně, ukazuje svou vůli a očekává od nás, že ji budeme naplňovat. Kdo se podrobí, podřídí (muslim), ten bude s Bohem na věčnost, kdo ne, bude odsouzen. Záleží na našich dobrých skutcích, které mají převážit ty zlé, které činíme. V žádném případě ale Bůh nesestupuje do tohoto světa a nemůže se stát člověkem. Bůh zůstává naprosto transcendentní (vše-přesahující). Podle židovství je Bůh vládce, stvořitel, mesijáš, ale v žádném případě se nestane člověkem. Ježíš nebyl žádným mesijášem, ale lživým prorokem, kterého správně za své rouhání v 1. století zabili. V buddhismu žádný osobní Bůh není. V hinduismu je Ježíš jedním z mnoha avatárů, ale rozhodně není jediný Bůh nebo není důležitější než ostatní. V křesťanství je Ježíš jedinečným Božím Synem, podstatou sám Bůh, který se stal jedním z lidí, narodil se a ukázal, že nám rozumí, že chápe, v jaké jsme situaci a rozumí bolestem tohoto světa. V narození se Ježíše se ukazuje úžasná Boží cesta spásy, kterou se pro Boží slávu a pro naši záchranu a radost Bůh rozhodl podstoupit. Takový příběh je naprosto jedinečný. Je vyjádřením tajemství, rozum přesahujícího Božího záměru a dějinného paradoxu, kdy se Bůh stává člověkem, jedním z nás, aniž by zhřešil, jako my hřešíme. Bez vánoc bychom nemohli tak dobře srovnat tyto rozdíly.

  1. Vánoce slouží jako úžasná příležitost k rozhovoru nad Biblí o Kristu
Mnoho lidí identifikuje vánoce s vánočními trhy, depresemi, které přináší nebo pohodou v rodinném kruhu. Je též mnoho lidí samo a touží s někým být. Též mnoho lidí se stává sdílnějšími a více naslouchá. Vánoční mše jsou plné lidí, kteří do kostela jindy nepřijdou. A mnoho jinak ateistických lidí slaví svátek, o kterém nevědí skoro nic než fráze a ty často nedávají smysl. Mnohokrát se dostanu během vánoční doby do rozhovoru s lidmi o smyslu vánoc. Mám mnoho příležitostí vydávat svědectví o radosti, kterou jako křesťané prožíváme v době, kdy si připomínáme narození Spasitele. Při zpívání koled můžeme druhým dechem dovysvětlit duchovní obsah písní, které lidem krom krásné idyly mohou přinést věčnou radost, o kterou je již nikdo nebude moci připravit a lásku od Boha k člověku. Je to příležitost otevřít Bibli a vysvětlit smysl tohoto svátku svým blízkým přátelům, rodičům či komukoliv, kdo naslouchá a hledá.

  1. Vánoce jsou příležitostí k prohloubení tradic, které se s Vánoci pojí
Kapr, svíčky, stromeček, dárky... to jsou tradice a symboly, které jsou nasáklé nejen sekulární kulturou, ale též duchovním významem. Lutherův strom Života, Ježíš praví: Já jsem ta cesta, pravda a život. Když dáváme na vrchol stromu hvězdu, můžeme si vzpomenout na severku a na nejzažší sever, kde sídlí sám Hospodin. A když rozsvěcíme svíčky, vzpomeneme si na proroctví z Izajáše o světlu, které přichází do temnot. Kapr nám připomene příběhy prvních učedníků, kteří se stali pro Ježíše z obyčejných rybářů ryb, rybáři lidí, odvážnými učedníky, kteří nesměle hlásali evangelium království skrze mocné činy i slova o naději a lásce. Jen stačí mít odvahu a přemýšlet nad mosty, které můžeme mezi tradicí, kulturou a naší křesťanskou vírou a evangeliem vytvořit.
Tradice znamená předávat, co předáváš ty? Předáváš ztěžování si na současný bezútěšný politický stav věcí a upadající morálku nebo se raduješ z příchodu Spasitele a vtahuješ druhé do radosti, kterou máme?

  1. Vánoce jsou příležitostí k dávání a potěšování nejen blízkých, rodiny, ale i lidí, kteří jsou sami a mají deprese
Dávání dárků odkazuje k největšímu daru, který byl kdy dán – láska Boží, Ježíš Kristus, Spasitel světa byl dán světu. Kdy se někdo nekonečný, s nekonečnou mocí a majestátem rozhodl omezit a sestoupit do našeho času a prostoru? Jak zpívá koleda: „neb Bůh věčný nekonečný, narodil se z Panny“, jejíž skvělý text je velmi krásným shrnutím příběhu z Matoušova a Lukášova evangelia. (4 Také Josef se vydal z Galileje, města Nazareta, do Judska, do města Davidova, které se nazývá Betlém, poněvadž byl z domu a rodu Davidova, 5 aby se dal zapsat s Marií, která mu byla zasnoubena a čekala dítě. 6 Když tam byli, naplnily se dny a přišla její hodina. 7 I porodila svého prvorozeného syna, zavinula jej do plenek a položila do jeslí, protože se pro ně nenašlo místo pod střechou. Lukášovo evangelium, 2. kapitola a další texty z Nového zákona). Takže vánoce nám dávají dobrý důvod radovat se a přinášet naději těm, kdo jsou sami a jsou zkleslí. Můžeme je povzbudit, dát jim dárek, něco co potěší a nezůstat u materiálních dárků, ale též jim dát něco daleko cennějšího – ukázat směrem ke Kristu, který přichází a je zdrojem naší radosti v neradostné době a světlem v temné a pochmurné době. Jak krásné je slavit vánoce v rodinném kruhu a číst si evangelium a rozjímat nad poselstvím, které se k němu váže!
  1. Vánoce jsou pro mě časem radosti, pokoje a odpočinku
A nakonec tak jako i mnoho sekulárních lidí vnímá vánoce jako čas pohodu, radosti a odpočinku, my jako křesťané můžeme vnímat vánoce nejen jako další státní svátek nebo příležitost vydechnout, ale zároveň rozjímat a radovat se z toho, co je obsahem vánoc. Můžeme zakusit skutečný pokoj, který dává Ježíš, který je větší než dává tento svět a spolu s odpočinutím i spočinout v lásce, kterou díky Ježíši máme.

Tím jsem samozřejmě nevyčerpal důvody, které k slavení vánoc mám, ale sedmička je v Bibli číslo dokonalosti a také dlouhé články nikdo nemá rád.

Žádné komentáře:

Okomentovat